Díl druhý: Víte s jakými holemi se v minulosti hrálo?

Díl druhý: Víte s jakými holemi se v minulosti hrálo?

Díl druhý: Víte s jakými holemi se v minulosti hrálo? V druhém díle našeho seriálu zapomeneme na naše dnešní drivery z titanových slitin a s obřími hlavami a podíváme se v krátkosti na hole s kterými hráli naši předci.

V období, kdy se hrálo s míčky plněnými peřím, do roku cca 1850, vyráběli hole obvykle tesaři, výrobci luků nebo sudů, koláři, a další řemeslníci, kteří pracovali se dřevem. Železa ukul místní zbrojíř nebo kovář.

Dřeva byla tenkrát velmi dlouhá a tenká, téměř kyjovitého tvaru, a jejich hlava obvykle na délku měřila 12 - 15 cm. Úderová plocha (face) byla mírně zakřivená a vydutá, aby umožňovala lepší kontrolu směru, kterým míček plněný peřím poletí. Krk byl subtilní a zaklenutý a obvykle vytvářel flat lie (plochý úhel). Shaft byl dlouhý a pružný, dlouhý okolo 110 cm, což umožňovalo, aby byl míček z trávníku doslova "smeten". Hlava a shaft spolu byly navzájem spojeny kloubem, který se nazýval "scare" nebo "splice". Shaft a krk k sobě byly přilepeny a spoj byl ovinut hrubým lněným provázkem, aby tak došlo k jeho zesílení. Tento lněný provázek byl namazán "smolou", která měla funkci lepidla i konzervačního činidla pro tento podélný spoj. Grip tvořilo polstrování (underlisting) z navinuté vlny, které bylo přichyceno ke konci násady a potaženo kozí, jehněčí, ovčí nebo jelení kůží.

V tomto období kovář nevyráběl golfové hole, dokud nedostal konkrétní objednávku. Hole se proto vyráběly přesně podle požadavků zákazníka.

Často se dokonce stávalo, že hráč golfu po čase znovu zašel za kovářem a požádal ho, aby hlavu jeho hole znovu rozžhavil a překoval ji, aby tak přesně odpovídala jeho požadavkům na loft nebo zakřivení a lépe vyhovovala jeho hernímu stylu. Hole výrobci kvůli identifikaci a své reklamě značili různými značkami, které ručně razili na hlavy holí. Větší výrobci si tyto „loga" nechávali později i registrovat. Obvyklé také bylo, že kromě značky výrobce bylo na hůl raženo i jméno profesionála, pro kterého byly hole vyrobeny a jméno klubu v kterém působil, později i typ či modelovoá řada hole. Golfový profesionál té doby učil golfu zájemce v tom kterém klubu kde působil a pochopitelně jim i hole prodával a opravoval. Někteří z těchto profesionálů se i sami zabývali výrobou holí. Později však byli vytlačeni velkými výrobci a strojní výrobou. Vzhledem k tomu, že vše podstatné a důležité se v té době okolo golfu dělo v oblasti skotského St. Andrews, odtud i pocházeli ti první a nejslavnější výrobci.

Na výrobu shaftů - pochopitelně dřevěných se používalo různého dřeva, nejčastěji jasan, který však byl záhy nahrazen dřevem ořešáku, které se ukázalo být jako nejvhodnější. Shafty byly různě zabarveny. Byly pro to dva důvody; jedním z nich bylo zbarvení přímo od výrobce a druhým oblast, ze které strom pocházel a část, která z něj byla použita. U starších výrobců, byla vždy velmi pečlivá kontrola dřeva a byl také kladen velký důraz na výběr dřeva. Dřevěné shafty se používaly k výrobě holí do roku 1926. kdy bylo zlegalizováno používání holí s ocelovými shafty v USA, v Anglii a celé kontinentální Evropě o něco později, v roce 1930. Ocelové shafty byly nejprve potahovány plastovou fólií v imitaci dřeva, později se začaly používat chromované. Přesto však někteří výrobci vyráběli v omezených sériích hole - ponejvíce puttery s dřevěnými shafty i o mnoho desítek let později.

Největší pokrok ve výrobě golfových holí nastal v období stoupajícho rozmachu golfu a to zhruba v devadesátých letech 19 století. Ve výrobním procesu se objevilo mnoho inovací. Došlo k registraci řady patentů - např. na hole s hliníkovou hlavou, nastavitelnými hlavami, vrstvenými hlavami, vrstvenými násadami, dřeva z jednoho kusu, dřeva se šroubovací zdířkou, zdvojené hosely, ocelové zdířky, různá zadní závaží, spoj s dřevěnou zdířkou, železo s polstrovanou údernou plochou, "hřebenová železa" (rake irons), "železa pro odpal míčku z vody" (waterfall irons), železa s konkávní údernou plochou apod. Během dvaceti let bylo ve výrobě holí více pokroku než za předcházejících 150 let.

Výrobci holí začali namísto ručního kování používat mechanického kování a dosáhli tak úspory času i zvýšení produkce. Výrobce želez, kteří dokázali ukovat řádově stovky holí za měsíc, nyní nahradily továrny (nebo si případně postavili své vlastní) s výrobní kapacitou tisíců holí za jediný týden. Po zavedení míčku s gumovým jádrem "Haskell" se hraní golfu dostalo do dalšího stádia a společnosti jako například Spalding, MacGregor, Stewart, Anderson, Nicoll, Forgan, a Gibson dodávaly na trh miliony holí ročně.

 

Nejčastější druhy holí.

Golfisté tenkrát nenosili 14 holí, jak je tomu dnes. Používali jich daleko méně.

Hůl play club - /později driver/ se používala k odpalování z týčka, Brassie / cca dnešní 3 dřevo / podobně jako dnes k nízkým a dlouhým ranám z fairwaye.

Ze želez používal dobový golfista často hůl zvanou Cleek. Cleek bylo železo s velmi malým loftem a dlouhou úderovou plochou, která na délku obvykle měřila 10 až 12 cm. Pata i přední část hlavy byly obvykle téměř stejně vysoké, takže hlava měla téměř čtyřúhelníkový vzhled. Krček býval velmi dlouhý, někdy až 15 cm a k násadě byl upevněn pomocí masivní vroubkované objímky (nicking), která byla do násady zatlučena. Nicking pak ve funkci předmětu upevňujícího hlavu k násadě nahradil nýt. Cleek se používal převážně k odpalování dlouhých nízkých míčků ze špatných poloh namísto spoonu nebo brasssie, které byly náchylnější k poškození.

Cleek se také používal pro nízké odpaly do silného větru nebo pro plynulé přibližovací údery ve směru ke greenu. Pro střední vzdálenosti mohl hráč použít železo Mashie / dnešní 5 železo/ nebo Mashie Niblick / dnešní 7 železo. Pro krátkou hru v okolí greenu se používala wedge, které se říkalo Niblick.

Pro hru z bunkeru se používalo železo nazývané "bunker" nebo "sand", které bylo opatřeno velkou masivní hlavu s konkávní úderovou plochou a používalo se podobným způsobem, jako dnešní sand wedge.

Zajímavé bylo i patování. Mnozí hráči nosili dvě hole na patování, někteří i tři. Driving putter měl velkou masivní hlavu s relativně širokou úderovou plochou a velkým zadním závažím. Této hole se používalo v případech, kdy bylo třeba se k jamce přiblížit z velké vzdálenosti přes relativně plochý terén. Přibližovací cleek neboli přibližovací putter bylo železo s mírným loftem a násadou kratší, než bývala násada cleeku, ale delší než násada putteru. Používala se pro odpálení míčku směrem k jamce v případech, kdy terén znemožňoval použití driving putteru. Tzv. holing out putter byl buďto subtilní putter s dřevěnou hlavou nebo putter s železnou hlavou a minimálním loftem, který se používal ke hře v okamžiku, kdy se hráč nacházel velmi blízko jamky, protože zaručoval větší kontrolu nad míčkem a přesnost.

 

S těmito dobovými, dnes již historickými golfovými holemi se dá / pokud se dochovaly v hratelném stavu / dodnes celkem dobře hrát. Odvětví golfu, které se věnuje hře s holemi na dřevěných shaftech a v dobovém oblečení se jmenuje hickory golf.

 

Příště: S čím se dříve hrálo - míčky.

 

Dan Mikulička www.oldgolf.cz a www.oldgolfshop.cz

Výsledek obrázku pro golf resort pisek

Výdejní místo pro objednávky:

Golf Resort Písek

Kestřany 70

398 21

Otevírací doba:

  Po - Pá     10 - 16 hod. (po tel. domluvě lze jinak)

  So - Ne      Zavřeno

 Volejte prosím na tel. číslo 777 539 139. Děkujeme.

 


Kontakty
obchod@golflevne.cz

734 171 316

Bezpečný nákup - Golf Ověřeno zákazníky - Golf
Přihlašte se k odběru
newsletteru a buďte v obraze.

Scarpe calcio scontate


počet položek0
cena celkem0 Kč
zobrazit nákupní košík